26.3.2011

Lípa

Nesmírný smutek obestřel mé srdce.Na zahradě stojí ,respektivě stály v Liberci dvě lípy,Jednu vysadila maminka a druhou tatínek.Lípu spojenou s tatínkem chtěli sestra se švagremjiž dříve vykácet,stínila bazénu. 

Nechtěla jsem to,tatínek zemřel a nechávala jsem tomu čas.Neboť duch tohoto stromu byl krásný,měla jsem ho ráda.

Strom vykácely a nemohla jsem se ani rozloučit,věřím,že přijde až tam budu.

Budu mít tu možnost se mu ještě jednou a tatínkovi omluvit.Chci věřit tomu,že stihl přejít do jiného stromku,který byl již předtím vysazen .

Viz:Dryáda Lípy

Dryáda Lípy

Večer jsem se uložila ke spánku a prosila andílky o něco příjemného,
nabití a klidu.
V noci jsem měla sen.Dívala se na mne láskyplná tvář,zářilo z ní světlo, jiskra a velká láska.Bylo to velmi silné.
Ráno jsem se vzbudila s nádhernými pocity.
Přemýšlela jsem nad tím vzkazem a pak jsem si uvědomila,že je to duch naší Lípy.
Čeká.Když jsem přijela k rodičů šla jsem jí obejmout.
Cítila jsem její pulzující energi a radost,která z ní vyzařovala.
Děkuji za to.Pokusila jsem se ten obrázek zachytit v"Dryádě Lípy",tak nějak jsem ji viděla.

V loni z jara jsem seděla u rodičů v Liberci na zahradě a byla moc smutná.Seděla jsem u pařezu modřínu,který byl vykácen,protože zasahoval do domu.Měla jsem k němu svůj vztah. Teď jsem vysadila nový,převislý,aby nepřekážel.
Sedím,přemýšlím a najednou předemnou větší hlava než je moje kulatá a dívala se na mne udivenýma očima.Jako když říká:" co je to s Tebou?"Samozřejmě,že jsem se lekla.Zmizela.
Říkalala jsem si,že příště ji musím pozdravit. 
Opakovalo se to v létě ještě jednou. Opět jsem nebyla připravená a byl úlek.
Zatím od Té doby jsem ji neviděla.Jestli bude někdy příště-jsem připravená se neleknout!Jsem ráda,že jsem to někomu mohla říct.